Události prusko-rakouské války stále častěji přitahují pozornost našeho občanského sdružení. Proto se jeho členové rozhodli po osudech lidí, vojáků, vesnic a měst, ale i památníků, které jsou nebo spíš v některých případech byly upomínkou na rok 1866. Smrt lidí neměly na svědomí jen krvavé střety oddílů, těm co přežily hrozilo další velké nebezpečí  v podobě smrtelně nakažlivé nemoci známé jako cholera. Události Moravy z roku 1866 popisuje spousta kronik a článků vydaných v různých časopisech a sbornících. Ale také ony se pomalu vytrácí z podvědomí lidí stejně tak jako místa na nichž se tenkrát odehrála událost spojená s touto válkou. Mnohdy bez povšimnutí míjíme taková místa i přesto, že zde stojí pomníček či v lepším případě panel sdělující nám souvislosti s daným místem.  Ale naneštěstí některé takové památky již zcela zmizely. Vydejte se proto s námi po jejich stopách a připomeňme si tak události z léta z roku 1866.

     Časopis Komitétu Bellum 1866 z roku 2001 popisuje zajímavou událost obci Machová. V červenci přitáhli Prušáci i do Machové a za jejich pobytu propukla mezi obyvateli a vojáky cholera. Bylo to zrovna v době žní, nemocní a vyhladovělí lidé nestačili úrodu z polí sklidit. Nastal hlad a bída, na choleru zemřelo 30 osob z toho 2 pruští vojáci. Všechny pohřbili v místě zvaném "močidla", nebo také "na potokách". Původně na místě malého hřbitova stával dřevěný kříž, později kamenný s letepočtem 1866. Stále ještě v Machové žije pamětník co kamenný kříž pamatuje a tak se členové sdružení na ono místo v letních měsících vydali. S Machovským občanem docentem Ladislavem Zelinou se podařilo místo, kde měl stát kamenný kříž s velkou přesností najít. Pár dní na to byl proveden důkladnější průzkum místa, kde se podařilo nalézt zbytek kamenného kříže s letopočtem nikoli 1866, ale 1831. Ani při dalším průzkumu do větší hloubky se nepodařilo nic co by se týkalo kříže z roku 1866 najít. Pátrání v písemných zprávách přineslo zjištění o epidemii cholery v Tlumačově a Machové v říjnu 1831 kdy jí podlehlo 34 osob. Jelikož na hřbitově v Mysločovicích nebyl dostatek místa pohřbívali zemřelé na poli. Machová si jako takové místo zvolila pole "na potokách". Nález zbytku kříže vnesl do celé situace nové světlo. Vše svědčí o tom, že kříže z roku 1831 existovaly v obci dva, torzo pohozené na potokách je z kříže původního. Co se s ním stalo, proč zmizel beze stopy dnes již asi nezjistíme. Tento, ale i kříž z roku 1866 dle pamětníků pravděpodobně zanikly při rozorávání mezí v roce 1950.
     Dále ze situace vyplývá, že se na tomto místě pohřbívalo dvakrát. Bylo by na místě, aby obec nějakým způsobem místo označila, protože jak vyplývá z dobových pramenu bylo zde v minulosti pohřbeno celekm asi 70 obyvatel Machové.   

 

^{Ilustrační foto.}

◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘



     Pod lípou u Velkých Těšan stojí kamenný kříž s letopočtem 1851 a na přilehlém místě jsou pohřbeny oběti prusko-rakouské války z roku 1866 a oběti místní epidemie cholery.

◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘
 

 Cholerový hřbitov v Kroměříži a rok 1866

     V areálu Střediska volného času Šipka na Kotojedské ulici je umístěn pomník, který připomíná, že zde v minulosti byl cholerový hřbitov. V roce 1866 za prusko-rakouské války zemřelo v Kroměříži na choleru 300 obyvatel. Na tuto nemoc zemřelo v Kroměříži i 42 rakouských a pruských vojáků. Jejich jména jsou zapsaná v matrikách zemřelých. 
     V roce 1878 umožnil ředitel hanácké sladovny J. Bermann, na náklady německého velvyslanectví ve Vídni, umístit v zahradě sladoven pomník, věnovaný pruským vojákům zemřelým v roce 1866 na choleru. Podle pamětníků ještě v letech první republiky k pomníčku, chráněnému mezinárodními vojenskými úmluvami, byly u příležitosti památky zesnulých zasílány z Německa vzpomínkové věnce. V nejbližší době bude zde zveřejněn seznam padlých vojáků.   

◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘◘
 
 

Rok 1866 ve Kvasicích

      Materiálů a informací k událostem prusko-rakouské války není pro některé obce a města mnoho, dokonce se o těchto událostech historikové pro některé oblasti vůbec nezmiňují. Městečko Kvasice patří právě mezi tyto obce, kdy popis událostí je omezen jen na pár vět. A právě zde díky matričním záznamům jsme zjistily, že v této obci na cholerovou epidemii zemřelo 31 obyvatel, což není zanedbatelné číslo (tyto fakta zatím nebyla nikde publikována ). V období od srpna do října 1866 neumírali postupně jen obyvatelé obce, ale také vojáci v té době okupující obec. Matrika zemřelých popisuje úmrtí čtyř vojáků, tří pruských a jednoho rakouského. Místo jejich pohřbení není známo, cholerový hřbitov se totiž v té době ve Kvasicích nenacházel. Občané, kteří postupně umírali, byli pohřbíváni do rodinných hrobek a pro tyto čtyři vojáky bylo pravděpodobně na hřbitově vyčleněno speciální místo, stejně tak jako tomu bylo i v následujících dvou válkách. Zde jsou výpisy z matriky zemřelých, v níž jsou uvedeny čtyři záznamy zemřelých vojáků.

Dne 3.8.1866 zemřel, 5.8 pohřben
Heinrich Wolsky pruský vojenský vozataj z 9. oddílu vozů se střelivem východopruského polního dělostřeleckého pluku č. 1, 1. armádního sboru, ženatý, narozený v Jakobsdorf, kraj Rosenberg , západní Prusko měl 35 let.

Dne 7.9. 1866 zemřel, 8.9. pohřben
Arthur Adolf Josef Ducomy poddůstojník z 11. Compagnie (setniny) 3.-tího východopruského granátnického pluku, narozen 20. 4. 1843 v Seebench kraj Schwietz....??

Dne 20.7. 1866 zemřel, 22.7. pohřben
Při pochodu královského pruského oddílu vojska : Stanislav Blaczyk dragoun z 1. slezského pluku č.4 , 2. Eskadrona, narozen 2. května 1844 v Přibyslavice, kraj Wreschen, okres Posen....

Dne 13. 7. 1866 zemřel
Při pochodu císařského západního vojska dne 13. července 1866 se voják dělostřelectva neznámého jména a stavu utopil v Moravě. Byl soudně ohledán a dne 16. července pohřben...věk....26 roků.
Hlášený přípis 6. císařského dělostřeleckého pluku "Wilhelm" Nr.6 dtto 22. září 1866 Nro. 31369 g.598 byl v utopeném poznán  jmenovaný GUSTAW REINWALD zaměřovač děla Kavalérie -Baterie č.4

     O prusko-rakouské válce a událostech ve Kvasicích se jen krátce zmiňuje spisovatel a Kvasický rodák Jindřich Spáčil. Ten napsal, že ve válce s Pruskem protáhlo hned z počátku Kvasicemi mnoho jízdy a později i vojska řadového a raněných. Dne 14. června bylo slyšet již od časného rána od Tovačova kanonádu. Brzy potom byly Kvasice přeplněny utíkajícími vojsky rakouskými a po nich i německými. Oddíl generála Herberta z Bittersfeldu zůstal v Kvasicích delší dobu. Také generál Wrangel z Berlína bydlel i se štábem v zámku. Dne 9. července protáhla Kvasicemi artilerie a 15. července bylo slyšet silnou kanonádu od Kroměříže i střelbu s pušek. K poledni však vše utichlo. Pruské oddíly opustily Kvasice teprve v září roku 1866. Horníček z Tlumačova se krátce také zmínil o Kvasicích. Situace 18. července večer, v Tlumačově a v Kvasicích byla brigáda Witzlebenova, v Kroměříži divize Hartmannova. Situace 19. července byl V. sbor v Tlumačově a v Kvasicích.

 ( Poznámka autora stránek, Wrangel Friedrich Ernst, hrabě, nejvyšší polní maršál pruský 1784-1877, v roce 1866 nevelel žádnému oddílu, ale táhl jako dobrovolník se svým plukem do Čech ).

Muži z obce Kvasice bojujících jako vojáci v prusko – rakouské válce v roce 1866

Mlínek Ignác nar. 1822, č.p. 4, dělostřelecký pluk č. 11

Brázdil František            č.p. 9, c.k. u hřebčáků

Brázdil Jan                      č.p. 9, pěší pluk arcivévody Karla č. 3 Kroměříž

Mazáč Antonín nar. 1846 č.p. 18, pěší pluk arcivévody Karla č. 3 Kroměříž

Filsák Razmund nar. 1847 č.p. 24, dělostřelecký pluk č. 12

Vavřík Ignác nar. 1847 č.p. 29, c.k. 54 řadový pluk barona Grubera

Sýkora Jan nar. 1846, č.p. 39, dělostřelecký pluk č. 12

Zlámal Jan nar. 1836, čp. 51, prapor polních myslivců č.5

Šebestík Antonín nar. 1845, č.p. 57, pluk č. 12 dragounové

Šebestík Jan nar. 1846, č.p. 63, dělostřelecký pluk č. 7

Ležák Jan nar. 1846, č.p. 63, pěší pluk arcivévody Karla č. 3 Kroměříž

Kokotík Josef nar. 1838 č.p. 64, pěší pluk arcivévody Karla  č.3 Kroměříž

Janiš Jan nar. 1848, č.p. 66, c.k. dragounů

Kníhál Vincenc nar. 1846, č.p. 69, c.k. námořnictvo

Kliment Josef nar. 1845, č.p. 73, prapor myslivců č. 5

Šmigůra Josef nar. 1845, č.p. 87, pěší pluk arcivévody Karla č. 3 Kroměříž

Pospíšil Petr nar. 1840, č.p. 92, pěší pluk arcivévody Karla č.3 Kroměříž

Kaminsky Vincenc nar. 1844, č.p. 123, c.k. vojsko u hřebčáků

Kaminsky Havel nar. 1849, č.p. 123, dělostřelecký pluk č. 12

Ferenc Ferdinand nar. 1837, č.p. 136, pěší pluk arcivévody Karla č. 3 Kroměříž

Vrana Antonín nar. 1838, č.p. 136, pěší pluk arcivévody Karla č.3 Kroměříž

Gorka Antonín nar. 1847, č.p. 143, prapor polních myslivců č.12

Michalík Josef nar. 1842, č.p. 145, prapor polních myslivců č. 5

Doležel František nar. 1843, č.p. 145, pěší pluk arcivévody Karla č. 3 Kroměříž

Fiedler Julius nar. 1845, č.p. 146, 54 řadový pluk barona Grubera

Rytíř Josef nar. 1843, č.p. 152, dělostřelecký pluk č. 12

Budil Jan nar. 1848, č.p. 172, prapor polních myslivců č. 11

Chrastina Antonín nar. 1846, č.p. 180, pěší pluk arcivévody Karla č. 3 Kroměříž

Petřík Josef nar. 1835

Špazierer Vincenc nar. 1832, pěší pluk arcivévody Karla č. 3 Kroměříž

Štěbra Karel nar. 1836, č.p. 28

Horák Jan nar. 1841, č.p. 32, pěší pluk arcivévody Karla č. 3 Kroměříž

Rok 1866 u Bílan

     Dne 15.července 1866 v poledne se objevila v Bílanech pruská jízda, která se u Hulína  srazila s ustupujícími husary, ( pravděpodobně jde o střet, který popisuji v předchozí kapitole, kdy bylo slyšet střelbu až ve Kvasicích ). Krátce na to přitáhla do Bílan pruská pěchota a zůstala zde 14 dní. Z Bílan jako vojáci narukovali: František Droběna, který byl raněn, zajat a zranění v Berlíně podlehl, Jan Kusala a Jan Nesvadba. V Bilanech pak propukla Cholera na kterou zemřelo 37 občanů.